Češi znají „zlovlky“ většinou jen z televizního hitu Hra o trůny. Za Atlantikem ovšem pravlk obrovský (dire wolf) patří mezi nejpopulárnější vymřelá zvířata. Pláněmi Severní Ameriky se zlovlci proháněli před 250 tisíci až 13 tisíci lety a z povrchu zemského zmizeli spolu s ostatními zástupci tamní megafauny – mamuty, mastodony, šavlozubými smilodony, medvědy krátkočelými, obřími pozemními lenochody či s vymřelými druhy amerických lvů, velbloudů, bizonů či koní.
Vzhledem k tomu, že kostra zlovlka hodně připomíná kostru „obyčejného“ dnešního vlka, mělo se tradičně zato, že oba druhy jsou blízce příbuzné. Letošní studie, kterou publikoval prestižní vědecký časopis Nature, ovšem dokládá, že se zlovlk od linie, která vedla k dnešním vlkům, psům, kojotům či šakalům oddělil už před zhruba 5,7 milionu let. Tedy zhruba stejně dávno jako se spolu rozešli předkové nás lidí a šimpanzů.
Žádné křížení
Základem studie byla extrakce DNA z pěti pozůstatků zlovlků, kteří žili před 50 až 13 tisíci lety, a její porovnání s genetickou informací jiných psovitých šelem. Skutečnost, že se zlovlci od vlků geneticky tak liší, překvapila i samotné autory studie. „Ačkoli zlovlci vypadají jako vlci, s vlky ve skutečnosti neměli nic společného,“ okomentovala výsledky v jiném slovutném vědeckém časopise Science spoluautorka studie Angela Perriová z Durham University.
Ze studie zároveň plyne, že zlovlci se pravděpodobně vyvinuli na americkém kontinentě, kdežto vlci a kojoti pocházejí ze starého světa a do Ameriky pronikli teprve relativně nedávno – vlk před zhruba 20 tisíci lety a kojot o několik desítek tisíc let dříve. Tyto psovité šelmy se mezi sebou také poměrně často kříží a starší genetické studie například ukázaly, že kojoti v sobě mají poměrně vysoké procento vlčího dědictví a mezi předky dnešních amerických vlků byli pro změnu kojoti. V případě zlovlků toto – pravděpodobně kvůli jejich genetické odlišnosti – neplatí a vědci nenašli žádné důkazy, že by se jejich geny dochovaly v dnešních amerických psovitých šelmách.
Konec zlovlků
Zlovlci byli o zhruba 20 procent větší než dnešní vlci a jejich průměrná hmotnost činila bezmála 70 kilogramů. Mezi jejich obvyklou kořist patřili různé druhy amerických bizonů (do současnosti přežil jen jeden), dnes vyhynulí američtí velbloudi, koně (mustangové jsou zdivočelí koně přivezení Evropany) a pozemní lenochodi. Proč na konci poslední doby ledové vyhynuli, je samozřejmě otázka. Podle Perriové za to nejspíš může klimatická změna, která vedla k vyhynutí řady velkých zvířat v (nejen) Severní Americe, přičemž důležitou roli mohli sehrát rovněž lidé, kteří v té době překročili Beringovu šíji a velmi rychle osídlili nový kontinent. Nevíme sice, který z těchto faktorů byl důležitější, pro zlovlky byl však konec doby ledové každopádně smrtící událostí – na rozdíl od vlků a kojotů se nedokázali přizpůsobit lovu malých zvířat, a tak se s nimi setkáváme už jen ve filmu.
