Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Bohatí platí méně

Burzovní cena elektrické energie je v Česku o jednu desetinu vyšší než v Německu a tento rozdíl se v čase zvyšuje.

Bohatí platí méně
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Teoreticky je to ta samá elektřina, proud elektronů o stejném napětí a frekvenci, avšak její cena se napříč Evropou výrazně různí. Paradoxně je často v nepřímé úměře k bohatství jednotlivých zemí. Zatímco ve skandinávských zemích se nyní elektřina v základním pásmu na příští rok prodává po 21 eurech za jednu megawatthodinu, v Polsku a na Balkáně cena převyšuje 50 eur.

Jak je na tom Česko? Při současné úrovni okolo 45 eur již patříme spíše k dražším zemím. Pro srovnání, na německé burze EEX se dá stejné množství elektřiny pořídit o deset procent levněji. Domácnosti v Německu či severní Evropě sice z toho nic nemají, protože jim náklady na energii kazí vysoké ekologické daně, avšak rozdíl v ceně staví do nevýhodné pozice české průmyslové podniky.

 

Historicky to bývalo přesně naopak. Před startem pražské energetické burzy PXE v létě 2007 bývala velkoobchodní cena elektřiny u nás nižší než v Německu. Následně se na několik let vyrovnala. V posledních pěti letech již Česko začíná být dražší. Rozdíl postupně narůstá, v posledních dvanácti měsících kolísá mezi třemi až šesti eury za megawatthodinu.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit