Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Bohatí platí méně

Burzovní cena elektrické energie je v Česku o jednu desetinu vyšší než v Německu a tento rozdíl se v čase zvyšuje.

Bohatí platí méně
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Teoreticky je to ta samá elektřina, proud elektronů o stejném napětí a frekvenci, avšak její cena se napříč Evropou výrazně různí. Paradoxně je často v nepřímé úměře k bohatství jednotlivých zemí. Zatímco ve skandinávských zemích se nyní elektřina v základním pásmu na příští rok prodává po 21 eurech za jednu megawatthodinu, v Polsku a na Balkáně cena převyšuje 50 eur.

Jak je na tom Česko? Při současné úrovni okolo 45 eur již patříme spíše k dražším zemím. Pro srovnání, na německé burze EEX se dá stejné množství elektřiny pořídit o deset procent levněji. Domácnosti v Německu či severní Evropě sice z toho nic nemají, protože jim náklady na energii kazí vysoké ekologické daně, avšak rozdíl v ceně staví do nevýhodné pozice české průmyslové podniky.

 

Historicky to bývalo přesně naopak. Před startem pražské energetické burzy PXE v létě 2007 bývala velkoobchodní cena elektřiny u nás nižší než v Německu. Následně se na několik let vyrovnala. V posledních pěti letech již Česko začíná být dražší. Rozdíl postupně narůstá, v posledních dvanácti měsících kolísá mezi třemi až šesti eury za megawatthodinu.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit