V Americe je stále více lidí, kteří si vzali půjčku na vysokoškolské studium, ale po čase přestali splácet. Do 12 let od začátku studia je takových lidí dokonce čtvrtina. Zvyšuje se také celkový objem financí, které poskytuje vláda. Jedná se o 1,7 bilionu dolarů (36 bilionů korun).

Kromě toho si řada studentů nabrala i půjčky ze soukromých institucí. To je dalších dalších 123 miliard dolarů. Za deset let se dlužná částka zdvojnásobila a dotýká se 45 milionů Američanů. 

I proto bylo jedním z prvních kroků Joea Bidena v Bílém době vyhlášení moratoria na splácení studentských půjček do letošního září kvůli ekonomické krizi způsobené covidem. Navíc slíbil, že dlužníkům stát odpustí 10 tisíc dolarů. Půjčky uděluje americké ministerstvo školství. 

Problém neplatičů se přelévá do celé americké ekonomiky, protože takoví lidé nedostanou hypotéku, nemohou si koupit nové auto nebo začít podnikat. Řada demokratů – zejména zástupců takzvané progresivní levice – navrhuje, aby úleva pro mladé lidi byla mnohem vyšší. Návrhy na odpuštění dluhů se pohybují od 20 tisíc až k hranici 50 tisíc dolarů.

Výtah, nikoli kotva

Šéf senátní demokratické většiny Chuck Schumer hovoří o tom, že studium má lidem v Americe pomoci stoupat po společenském žebříčku, nikoli být kotvou, jež řadu z nich stáhne dolů. Navrhuje, aby bylo odpuštěno dokonce 80 procent dluhů u 36 milionů lidí. 

V diskusi o parametrech vysokoškolského studia zaznívají i názory, že je třeba přehodnotit výši stipendií. Samotné odpuštění dluhů není řešením. Splácení by se mělo upravit, případně by se měl soukromým univerzitám regulovat zisk a stipendia zastropovat.

Sarah Sattelmeyerová z neziskové organizace Pew Charitable Trusts tvrdí, že současný systém studentských půjček je zastaralý a nefunkční zejména v době, kdy se ekonomice nedaří. Medián částky, kterou většina dluží za studium, je 20 tisíc dolarů. Nicméně řada dlužníků školu nedokončí a pak mají větší problémy se splácením, i když se často jedná o částku menší než deset tisíc dolarů. 

Ekonomka Judith Scott-Claytonová z Kolumbijské univerzity míní, že procento neplatičů, jež činí 25 procent, je příliš vysoké. Mezi ně se počítají všichni, kteří v posledních devíti měsících nezaplatili plné splátky dluhu. 

Problém pro menšiny

Největší problémy mají studenti, již nedokončili studijní program, a také příslušníci menšin. Sattelmeyerová dodala, že černí Američané mají i po promoci větší problém najít dobře placenou práci, a proto s větší pravděpodobností upadnou do dluhové pasti. 

Naopak nejméně neplatičů je na prestižních soukromých amerických univerzitách – Harvardu, Yale a Pensylvánské. To podle kritiků školného ukazuje, že se bílé elity studentské dluhy netýkají. Složitý systém půjček navíc demotivuje řadu mladých lidí vůbec na univerzitu jít. Dlouhodobě to poškozuje americkou ekonomiku, protože chybí kvalifikovaní pracovníci.

Scott-Claytonová navrhuje, aby se stipendium pro první dva roky univerzity snížilo, aby se eliminoval počet neplatičů a zvýšil počet studentů, kteří školu dokončí. Demokraté v Kongresu ale míní, že velkorysé odpuštění dluhů situaci také pomůže.