Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ledovce v nejvyšším pohoří světa tají v posledních dekádách až desetkrát rychleji než během středověké malé doby ledové.
Vědcům dělá už několik dekád stále větší starosti, jak rychle tají ledovce. Každým rokem se objevují nové studie, které varují před tím, že ledovce budou na Zemi do konce tohoto století minulostí. Tentokrát zveřejnili studii geomorfologové z Univerzity v Leedsu v odborném časopise Scientific Reports. V ní se zaměřili na srovnání úbytku ledové plochy od takzvané malé doby ledové, jež probíhala mezi 14. a 17. stoletím.
Himálajské ledovce, kterých bylo 14 798, ztratily nejméně čtyřicet procent své plochy. Jejich tání v současnosti probíhá řádově rychleji, než tomu bylo před sedmi až čtyřmi stovkami let. Desetinásobné zrychlení úbytku ledu v Himálaji je podle autorů bezprecedentní a není zaznamenáno jinde na světě. Navíc bude mít dalekosáhlé dopady na asijskou populaci, která je z velké míry závislá na vodě právě z nejvyššího pohoří světa. Nejen jako zdroje pitné vody, ale i zavlažování pro zemědělství a produkci elektřiny.
Podle geomorfologické rekonstrukce se plocha ledovců zmenšila z 28 tisíc kilometrů čtverečních na dnešních 19 600 kilometrů čtverečních. Asijské velehory ztratily více ledu, než který je dnes obsažen v Alpách, na Kavkaze a ve Skandinávii dohromady. Vědecký tým vypočítal, že roztání 390 až 586 kilometrů krychlových ledu zvýšilo globálně hladinu moří o 0,92 až 1,38 milimetru.
Jonathan Carrivick, zástupce děkana katedry geografie na Univerzitě v Leedsu, zdůraznil, že led mizí z Himálaje nejméně desetkrát rychleji, než byl průměr v minulých staletích. „Toto zrychlení se objevilo teprve během několika posledních desetiletí a shoduje se se změnou klimatu způsobenou člověkem,“ varoval.
Himálaj je označován také jako třetí pól, protože po Antarktidě a Arktidě uchovává nejvíce ledu na Zemi. Rychlý úbytek ledovců v Asii znamená, že jsou ohroženy asijské veletoky Brahmaputra, Ganga a Indus, na kterých jsou závislé stovky milionů lidí.
Britští odborníci použili satelitní snímky a vytvořili modely obrysů ledovců před čtyřmi až sedmi sty lety. Následně vypočítali úbytek do současného stavu. Nejrychleji mizí ledovce ve východním Nepálu a Bhútánu. Rychleji tají také v oblastech, kde jsou ledovcová jezera, jejichž počet se v posledních dekádách rovněž zvyšuje. Autoři nové studie zdůraznili, že jejich poznatky dokazují, že se změny klimatu zrychlují a budou mít výrazné dopady na celé národy a regiony.
Stejný problém se týká Afriky a ledovců na černém kontinentu. Na hranici Ugandy a Konžské demokratické republiky mizí rychle ledovce v pohoří Ruwenzori, jež je vysoké přes pět tisíc metrů. Vrcholy dříve pokrývalo přes čtyřicet ledovců. V roce 2005 jich zůstala jen polovina a do dvaceti let zmizí i poslední. Problémy to znamená pro Ugandu, která polovinu své energie získává z hydroelektráren.
Stejnému problému čelí i Tanzanie a nejvyšší pohoří kontinentu Kilimandžáro. To už ztratilo devadesát procent ledu. Přitom výstup na ikonickou horu s bílým vrškem u rovníku je hlavním turistickým lákadlem země, kde tvoří turistický ruch skoro jedenáct procent HDP. Pro místní obyvatele bude zmizení ledovce také znamenat ztrátu duchovního rozměru regionu, připomenul glaciolog Rainer Prinz z Innsbrucké univerzity.
Také několik ledovců na hranicích Německa s Rakouskem okolo hory Zugspitze ztratilo téměř devadesát procent ledu oproti roku 1850. Úplně roztají za deset až patnáct let. V tomto případě se jedná o katastrofu pro místní turistický průmysl, tvrdí Christoph Mayer z katedry geodézie a glaciologie v Bavorské akademii věd v Mnichově.
Tání menších ledovců, dalším příkladem je ledovec Carstensz v Indonésii, ukazuje podle vědců, jak to bude vypadat i v zemích, kde byly dosud rozsáhlé ledovcové plochy. Změní se tím celé ekosystémy s dopadem na místní obyvatele i jejich ekonomiku.
