Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Literatura i písničky v ruském jazyce budou na Ukrajině zakázány. Se zpřísněním legislativy v ukrajinském parlamentu souhlasili i dříve prokremelští poslanci. Ukrajina zahájila důkladnou derusifikaci.
Kyjev se ve čtvrtém měsíci války s Moskvou rozhodl, že systematicky zakáže prakticky vše, co souvisí s ruským jazykem a kulturou. Nová legislativa fakticky znemožní vysílání ruských písniček v éteru a přísně omezeno bude i vydávání literatury v ruštině. Ukrajinci se tímto krokem snaží co nejvíce odstřihnout od všeho ruského.
Proces derusifikace připomíná snahy země po rozpadu Sovětského svazu o takzvanou dekomunizaci a kritické vyrovnání se s komunistickou minulostí, jako k tomu docházelo v ostatních zemích bývalého sovětského bloku.
Jeden ze zákonů zakazuje na Ukrajině vydávat knihy ruským občanům, pokud se nevzdají ruského pasu a nepřijmou ukrajinské občanství. Jde o lidi, kteří si ponechali ruské občanství po roce 1991. Zakazuje se také dovoz knih vytištěných v Rusku, Bělorusku a na okupovaném ukrajinském území. Zvláštní povolení budou muset obdržet i dovozci knih v ruštině pocházející z dalších zemí.
Další z nových norem „nacionalizace“ ukrajinského veřejného prostoru se týká přehrávání ruské hudby v médiích a ve veřejné dopravě. Zvyšují se rovněž kvóty pro ukrajinštinu a hudební obsah v televizi i rozhlase. Novou legislativu většinově přijal ukrajinský parlament včetně zákonodárců, kteří byli dosud spojováni s podporou politiky Moskvy, napsal deník The Guardian.
Ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko zpřísnění vítá. „Zákony jsou navrženy tak, aby pomohly ukrajinským autorům sdílet kvalitní obsah s nejširším možným publikem, které po ruské invazi nepřijímá žádné ruské kreativní produkty,“ řekl na vládním webu.
Nová legislativa je posledním dokladem toho, že se současná Ukrajina definitivně rozchází s ruskou historií a kulturou, jež ovlivňovaly tento stát poslední tisíciletí. Kyjevská Rus přitom formovala státnost Ukrajiny, Ruska i Běloruska už od 9. století a odkazuje se na ni i současné ruské vedení.
Ukrajinská vláda tvrdí, že je nutné se od ruského kulturního vlivu navždy odtrhnout, protože současné Rusko neuznává ukrajinskou identitu a dělá vše pro to, aby Ukrajina jako nezávislý stát zanikla. Ukazuje se to i na stovkách zničených kostelů a vyrabovaných muzeí a galerií ruskými okupanty.
Kreml naopak zdůrazňuje, že to je právě Ukrajina, jež utlačuje rusky hovořící občany, jedním z argumentů útoku na samostatný stát byla také údajná ochrana rusky hovořícího obyvatelstva. Rozbombardovaná ukrajinská města na východě Ukrajiny ale postoj většiny rusky hovořících Ukrajinců k Moskvě navždy změnila a řada z nich se své mateřštiny vzdává ve prospěch ukrajinštiny.
Ukrajinci si v posledních dnech stěžují rovněž na to, že na frontě umírají ti nejlepší z mladé ukrajinské generace. Nejvýrazněji se to projevilo na pohřbu čtyřiadvacetiletého aktivisty a ochránce přírody Romana Ratušného, se kterým se rozloučily stovky lidí.
„Všichni naši nejchytřejší a nejstatečnější kluci umírají,“ postěžovala si jeho kamarádka Ivana Saninová. Ratušnyj se stal symbolem prozápadní revoluce na Majdanu v roce 2013, kdy byl jednou z obětí policejního násilí. Zákrok proti studentům nařídil tehdejší proruský prezident Viktor Janukovyč, jenž musel nakonec uprchnout do Moskvy.
