Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Automatické překladače se dokážou s komerčními texty vypořádat levněji a na stejné úrovni jako profesionální překladatelé. Na literaturu jsou ale ještě krátké.
„Damage to speak, my expensive friend. - Škoda mluvit, můj drahý příteli.“ Podobné perličky způsobené automatickými překladači při překladu z češtiny nebo do ní jsou nejspíš už minulostí. Dnešní strojové překlady založené na metodách umělé inteligence jsou již téměř k nerozeznání od těch lidských. „Výstupy z našeho strojového překladače CUBBITT byly v zaslepených testech hodnoceny dokonce jako obsahově přesnější a jen o něco méně plynulé než překlady lidské,“ říká Martin Popel z matfyzu Univerzity Karlovy. Strojový překladač CUBBITT začal vznikat v roce 2017 a již o rok později s přehledem vyhrál mezinárodní soutěž strojového překladu a stále se zlepšuje, nyní již například překládá v kontextu celého textu. Od letošního března je čeština dostupná i v německém překladači DeepL. „O DeepL toho moc nevíme, přísně si střeží své know-how a soutěží strojového překladu se neúčastní. Podle kvality překladů ale lze usuzovat, že vycházejí z podobných metod strojového učení,“ shrnuje Popel.
Za úspěch českého překladače, jak to tak u významných vědeckých objevů bývá, může vlastně chyba. V minulosti se strojové překladače trénovaly na dvou zdrojích dat náhodně smíchaných dohromady - na překladech autentických (anglické věty přeložené lidmi do češtiny) a syntetických (české věty strojově přeložené do angličtiny). „Jednou jsem toto mísení omylem zapomněl zapnout, když jsem to pak zjistil a,opravil‘, všiml jsem si skokového zhoršení výsledků překladu,“ popisuje hlavní vývojář Popel, jak zjistili, že je mnohem lepší neuronové sítě trénovat zvlášť.
Odborníci si zpočátku mysleli, že pro kvalitní překlad bude nutné porozumění. „Výsledky metod hlubokého strojového učení však ukázaly, že strojové překladače překládají na stejné úrovni jako lidé, aniž by obsahu rozuměly,“ říká odborník na umělou inteligenci a strojové překlady Ondřej Bojar z matfyzu.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
