Vládní politici jsou u protinožců kritizováni za to, že nestanovili datum uhlíkové neutrality a podporují rozšiřování těžby a exportu uhlí a zemního plynu. Aby umlčeli kritiky, posvětil australský kabinet šest projektů, jež budou zachytávat a ukládat oxid uhličitý (technologie CCS). 

Projekty podpoří částkou 50 milionů australských dolarů (808 milionů korun), aby se tyto technologie dostaly na trh v komerčním měřítku a pomohly ke snižování emisí. Zároveň umožní používat fosilní zdroje i v následujících letech. 

Těžaři ukládání uhlíku vítají

Australští producenti zemního plynu toto řešení kvitují. Umožní udržet produkci plynu v následujících dekádách při postupném přechodu na bezuhlíkové varianty paliv. Z plynu by se mohl vyrábět vodík a uvolněný skleníkový plyn by se ukládal pod zemí. Ministr energetiky konzervativní vlády Angus Taylor dodal, že Canberra obdržela žádosti o podporu investic do CCS v celkovém objemu 1,6 miliardy australských dolarů.

Druhý největší australský producent zemního plynu a ropy Santos Ltd. má vybudovat projekt Moomba CCS, který by měl ročně ukládat 1,7 milionu tun oxidu uhličitého v oblastech opuštěných ropných a plynových polí ve vnitrozemí australského kontinentu. Energetická firma očekává, že vláda specifikuje systém uhlíkových kreditů, které bude moci na trhu za ukládání skleníkového plynu využít, aby projekt dával ekonomický smysl.

Těžařská firma Glencore získala dotaci na projekt, jenž bude v uhelné elektrárně v Queenslandu zachytávat uhlík a bude jej ukládat pod zemí. Pokud se technologie v provozu osvědčí, mohla by se používat u dalších uhelných zdrojů, ale i v jiných sektorech těžkého průmyslu. 

Stopka investicím do špinavých zdrojů

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vyzvala vyspělé ekonomiky včetně Austrálie, aby do roku 2035 provozovaly elektrickou síť s nulovými emisemi, aby bylo možné do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Nové investice do fosilních zdrojů musí nejpozději od příštího roku skončit. Do roku 2035 by státy měly zakázat prodej nových aut s benzinovými a naftovými motory.

Kritiku v Austrálii vyvolávají hlavně plány na rozšiřování těžby uhlí. Do protestů se zapojili i středoškoláci inspirovaní švédskou aktivistkou Gretou Thunbergovou, kteří podali žalobu na australskou vládu kvůli nové těžbě uhlí nedaleko Sydney. Soudce souhlasil s argumentem, že projektem utrpí mladší generace kvůli dopadům na klima. Odmítl ale výzvu, aby byl projekt zastaven.

Podle právních expertů se jedná o průlomové rozhodnutí, protože soud nařídil vládě – prvně na celém světě –, že musí vzít v úvahu potenciální dopady nových fosilních projektů na změnu klimatu a životní úroveň nastupující generace. Sedmnáctiletá Ava Princiová, jež byla jednou ze žalujících, doufá, že tento výrok povzbudí mladé lidi po celém světě v protestech proti používání fosilních zdrojů.

Austrálie je jedničkou ve vývozu uhlí. Po konfliktu s Čínou, které se nelíbí požadavek vyšetřit rozšíření covidu-19 a kvůli tomu zavedla zákaz na dovoz australského zboží včetně uhlí, svůj export přesunula do Indie. 

Země se v posledních letech potýká s extrémními projevy počasí na celém kontinentu. Vnitrozemí sužují extrémní teploty a sucha, jež vedou k rozsáhlým požárům. Obyvatele na pobřeží trápí zase bouře, deště a záplavy. Řada Australanů tlačí na vládu, aby představila jasný harmonogram toho, jak bude emise skleníkových plynů snižovat.