Společnost AstraZeneca, po jejímž proticovidovém očkování lékaři zaznamenali desítky shodných komplikací u pacientů, na své straně potíže nevidí. Podle šéfky lékařského týmu AstraZenecy Ann Taylorové je nahlášených případů tak málo, že se nedá hovořit o tom, že očkování znamená zvýšené riziko. Dánsko, Norsko a další země ale aplikaci AstraZenecy minulý týden pozastavily. Nejnověji se k tomuto kroku odhodlalo i Německo.

„Asi 17 milionů lidí v Evropské unii a Velké Británii nyní dostalo naši vakcínu a počet případů krevních sraženin hlášených v této skupině je nižší než stovky případů, které by se daly očekávat v běžné populaci,“ řekla Taylorová. Povaha pandemie podle ní vedla ke zvýšené pozornosti upírané na jednotlivé případy. 

V EU a Velké Británii lékaři nahlásili 15 případů hluboké žilní trombózy a 22 případů plicní embolie u lidí, kterým byla vakcína podána. Podle AstraZenecy je to mnohem méně, než by se dalo očekávat, že se přirozeně vyskytne v běžné populaci této velikosti, a čísla jsou podobná jako u jiných licencovaných vakcín. „Pokud jde o kvalitu, neexistují žádné potvrzené problémy, které by byly spojeny s jakoukoli šarží naší vakcíny používané v Evropě nebo ve zbytku světa. Během výroby vakcíny provádí společnost AstraZeneca, její partneři a více než 20 nezávislých zkušebních laboratoří více než 60 testů kvality,“ stojí v prohlášení firmy.

Svět je ale o poznání opatrnější než zástupci firmy. Dánsko a Norsko pozastavily očkování látkou od společnosti AstraZeneca již ve čtvrtek a brzy je následovaly další země jako Bulharsko, Rumunsko, Island, Indonésie či Thajsko, které ale oznámilo opětovné spuštění. Rakousko s Itálií přestaly kvůli podezření na nežádoucí vedlejší účinky používat některé šarže vakcíny. Česko se k podobnému kroku podle vyjádření Státního úřadu pro kontrolu léčiv nechystá. Mimo jiné také proto, že dánské a norské šarže v zemi nejsou a nejsou ani hlášeny nežádoucí účinky stejné jako v těchto zemích. Podobně se Evropská agentura pro léčivé přípravky vyslovila pro používání vakcíny, přínos podle ní převažuje nad možnými riziky.

V Dánsku rezonuje případ šedesátileté ženy, která zemřela po očkování na následky krevních sraženin a poté se zjistilo, že měla snížené množství krevních destiček a krevní sraženiny. Podobné případy se objevily i v dalších zemích.