Zatímco majitelé restaurací, lázní či cestovních kanceláří, kterým letošní byznys plán rozvrátil vpád čínské chřipky, stále čekají na účinnou pomoc státu, k největším podnikům již vládní dotace doputovaly. Příspěvky v rámci programu Antivirus na udržení pracovních míst či karanténu zaměstnanců totiž čerpá i ČEZ, O2, Moneta nebo podniky z holdingu Agrofert.

Týdeník Hrot otestoval čerpání podpory na vzorku 140 velkých a známých společností s vysokým počtem zaměstnanců. Většina, konkrétně 90 podniků, dotaci na zaměstnance získala, zbývajících padesát nikoliv. Rozdělení firem do obou skupin přitom není úplně v souladu s obecnou představou o tom, která odvětví byla koronavirovou epidemií zasažena a která ne.

V oboru automobilového průmyslu pomoc čerpalo všech dvacet prověřovaných podniků, velký podíl příjemců pomoci z programu Antivirus je také v potravinářském a hutním průmyslu – a překvapivě i v energetice a maloobchodu. Naopak jen málo příjemců zmíněné podpory nalezneme v bankovnictví či v oboru telekomunikací a informačních technologií.

56 tisíc šťastných

Příjemce podpory z programu Antivirus se vyplatí sledovat už jen proto, že se jedná o přímo vyplacenou dotaci podnikům. Naproti tomu v případě úvěrů z programů Covid se jedná o půjčky, které budou firmy a podnikatelé muset vrátit. Navíc čerpání v rámci programu Antivirus běží celkem plynule – k 30. červnu bylo žadatelům odesláno na účet dohromady 13,6 miliardy korun.

Pomoc se týká dvou problémů spojených s pandemií. V režimu A mohou dotaci ve výši až 39 tisíc korun na zaměstnance a měsíc získat podniky, které musely zastavit či omezit provoz na základě vládních opatření proti šíření nákazy. Vztahuje se též na případy, kdy byla některému zaměstnanci nařízena karanténa. Režim B je určen pro společnosti, které se dostaly do ekonomické tísně; limit je zde stanoven na 29 tisíc korun měsíčně na jednoho zaměstnance.

Zatím se více čerpá v režimu B, konkrétně se jedná o 7,3 miliardy korun. Vysoký podíl na čerpání mají firmy ze Středočeského, Libereckého, Ústeckého a Plzeňského kraje, tedy regionů se silným zastoupením automobilového průmyslu. V režimu A zatím stát vyplatil přes 5,2 miliardy korun, příjemci mají sídlo nejčastěji v Praze a v Jihomoravském kraji.

Jména příjemců je možné dohledat na webu Úřadu práce ČR, ale konkrétní finanční výši podpory ani počty podpořených pracovních míst nikoliv. „Zmíněné údaje v tuto chvíli nezveřejňujeme,“ odpověděl Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. Také smlouvy Úřadu práce s podpořenými firmami, které lze dohledat v Registru smluv, připomínají bianco šek.

Miliarda pro Škodovku

Největším příjemcem podpory z programu Antivirus je pravděpodobně Škoda Auto. Konkrétní částky prozradil náměstek ministryně práce Robin Povšík v internetovém pořadu Blesku. Podle jeho vyjádření Škoda Auto získala za březen od státu pomoc ve výši 340 milionů korun a za duben dalších 700 milionů. V obou měsících tak největší česká automobilka inkasovala jednu desetinu vyplacené antivirové pomoci.

Oficiálně se k výši přijaté podpory automobilka nevyjadřuje. Mluvčí Škody Auto pouze potvrdila, že společnost požádala o částečnou kompenzaci mzdových nákladů za měsíce březen až květen. Podle vyjádření společnosti by se z programu Antivirus měl stát standardizovaný nástroj do budoucna – po vzoru německého kurzarbeitu.

S přihlédnutím k době čerpání (v březnu 3,3 miliardy, v dubnu 7,1 miliardy, v květnu už jen 2,1 miliardy korun) a k regionům, odkud pocházeli úspěšní žadatelé o pomoc, lze dovozovat, že velká část vyplacené antivirové podpory skončila u výrobců aut a jejich součástí. Výši přijatých dotací však oslovené podniky zpravidla nechtějí komentovat.

Co se týká jiných odvětví průmyslu, pomoc čerpala také část podniků ze skupiny Agrofert – jmenovitě třeba Kostelecké uzeniny, Vodňanská drůbež, Lovochemie, Preol či Synthesia. „Předpokládáme, že všechny firmy v zemi mají stejné podmínky a že vyhlášené programy podpory platí pro všechny společnosti prokazatelně koronavirovou krizí zasažené, což byly i některé dceřiné společnosti Agro fertu. Nehledě na skutečnost, že máme zákonnou povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře,“ reagoval na zaslané dotazy tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Každý milion se počítá

Další skupina společností čerpala jen částky v řádu stovek tisíc či jednotek milionů korun. Nechala si totiž od úřadu práce vyplatit kompenzaci za zaměstnance, kteří nemohli docházet do práce kvůli nařízené karanténě. Často se přitom jednalo o společnosti, které vykazují zisk v řádu miliard korun a statisícové částky pro ně představují drobné.

David Tramba

Do této skupiny patří polostátní ČEZ a jeho dceřiná společnost ČEZ Distribuce. „Šlo o příspěvek na mzdy pro několik desítek zaměstnanců, kteří byli na základě nařízení praktického lékaře nebo hygienické stanice v karanténě,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

V případě společnosti O2 Czech Republic se jednalo dokonce o jednotky pracovníků – osoby v nařízené karanténě a techniky, kteří zajišťují přenosy sportovních utkání. Moneta Money Bank za měsíce březen a duben čerpala dotaci na 102 svých zaměstnanců.„Dotace v úhrnné výši 968 tisíc korun byla primárně čerpána z důvodu nařízení karantény našim zaměstnancům a ošetřovného,“ odpověděla mluvčí banky Zuzana Filipová.

Pozoruhodné je, že jmenované společnosti si příspěvek na zaměstnance v karanténě nechaly vyplatit, zatímco jejich konkurenti nikoliv. Vliv zde může mít odlišná firemní kultura a jiný vztah k veřejným dotacím.

Zajímavým případem je prodejce nábytku Ikea, který v polovině června oznámil, že podporu na zaměstnance vrátí zpět státu; zatím je však mezi příjemci peněz uveden.

Pomoc až do konce roku

Podle původního plánu měl program Antivirus skončit k 31. srpnu. Někteří byznysmeni varují před delším trváním koronavirové krize a lobbují za prodloužení státní pomoci i po zmíněném datu. „Zároveň požadujeme, aby vláda sjednotila podmínky pro poskytování příspěvků na 80 procent vyplácené náhrady mzdy a strop nastavila na 39 tisíc korun na zaměstnance za měsíc,“ navrhuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Pro prodloužení programu do konce roku se vyslovila také Českomoravská konfederace odborových svazů a proti není ani vláda. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček následně uvedl, že rozhodnutí o možném prodloužení pomoci padne během července. Vypadá to, že ekonomika se bude z wuchanské nákazy vzpamatovávat dlouho a pomalu. Kurzarbeit po česku se firmám ještě bude hodit.

Proč Covidy netáhnou

Zatímco na dotační pomoc z programu Antivirus dosáhnou i velké společnosti, zvýhodněné úvěry Covid se státní zárukou jsou určeny pro malé a střední podniky. Zájem zde není příliš vysoký; přece jen se jedná o půjčené peníze, které bude muset firma bance vrátit. Proto si zmíněné úvěry bere hlavně ten, kdo nemá jinou možnost.

Zatím největší částku – 8,6 miliardy korun rozdělených mezi 1734 žadatelů – podniky získaly díky programu Covid II. Co se týká programů Covid I a Covid Praha, ty vzhledem k nízkému objemu poskytnutých úvěrů takřka nestojí za řeč. Podobně zanedbatelný je také objem peněz poskytnutých v rámci nového, pomalu se rozbíhajícího Covidu III. K 19. červnu se podle údajů České národní banky jednalo o 122 schválených žádostí a 433 milionů korun.

Kdo je tedy typickým příjemcem peněz z úvěrů Covid? Podle analýzy firmy Bisnode se jedná hlavně o firmy s ročním obratem od deseti do 300 milionů korun. Podpořené firmy nejčastěji podnikají v silniční nákladní dopravě, v oboru ubytování a veřejného stravování a v obchodě s automobily. Mezi příjemci však lze najít třeba i zoologickou zahradu v Táboře, kterou vlastní pražský developer Evžen Korec.