Brexit a lockdown nejsou zrovna ideální kombinace pro expanzi na britském pivním trhu. Skupina českých investorů přesto plánuje na ostrovech prorazit s konceptem sítě českých designových hospod s nabídkou tuzemských regionálních pivovarů. První restaurace by v centrální londýnské čtvrti Clerkenwell pod názvem Pivo měla otevřít už v únoru.

„Tato doba má i svá pozitiva, existující hospody jsou zdecimované a možná 20 až 30 procent byznysu skončí. Pokud začneme v době lehce postcovidové, budeme mít menší konkurenci,“ je optimistou Martin Macourek, který léta zastupoval ve Velké Británii český byznys prostřednictvím agentury CzechTrade. Už tehdy poznal, že po produktech řemeslných pivovarů je v zemi enormní poptávka, čeští výrobci však nedisponují prostředky, jak na vysoce konkurenčním trhu prorazit.

S podporou českého velvyslanectví proto založil tradici setkání zástupců hospod, distributorů, velkoobchodníků, ale i pivních novinářů a blogerů Czech Beer Day, která nabízela příležitost ochutnat pivo méně známých tuzemských výrobců a postupně nalákala až stovky lidí.

Vznikající síť Pivo bude první se zaměřením na nezávislé české pivovary. Ty větší však spolu s pivem vyvážejí už několik let i tradiční českou pivní kulturu. Přinášíme několik tipů, kde si dát v zahraničí čepované pivo na český způsob. Samozřejmě až po odeznění lockdownu.

Později vznikla společnost Czech Beer Alliance (CBA), která se specializuje na nezávislé české výrobce a do Británie dováží piva pivovarů z Frýdlantu, Kutné Hory, Břeclavi, Cvikova, nejnověji Jarošova, ale také třeba nealkoholickou Holbu. Ty pak ve spolupráci s britským distributorem craftového piva Euroboozer uvádí na tamní trh. Produkty českých výrobců jsou tak mimo jiné k dostání třeba v řetězci Marks & Spencer, specializovaných e-shopech Laithwaite’s Wine, Noble Green Wine a Indiebeer či v tradičním odběrateli CBA, hospodě Royal Oak v londýnské čtvrti Marylebone.

Zatím nejde o nijak závratné objemy, ročně CBA vyveze jen asi 200 hektolitrů. Specialitou společnosti však je, že se nebojí ani nefiltrovaného a nepasterizovaného piva, které kvůli omezené trvanlivosti není pro dálkovou přepravu příliš vhodné. Dlouhodobou ambicí CBA je vyvážet kolem pěti tisíc hektolitrů piva ročně.

Za firmou stojí česko-britský právník Filip Čeladník, který působí v Londýně. Macourek mezitím pomáhá s jednáním s pivovary v Česku. A právě CBA spolu s dalšími dvěma privátními investory z Česka vložila peníze i do vznikající restaurační sítě Pivo.

Bublinkový lustr

Pivo by neměla být typická česká nálevna, spíše půjde o kombinaci hospody, pubu a reprezentačního místa setkání českého byznysu s místnostmi pro pořádání konferencí, školení či produktových prezentací. Designový nábytek dodají tuzemské firmy, například Dřevodílo Rousínov. Osvětlení ve tvaru pivních půllitrů vyrobila sklárna Clartés Bohemia z Kamenického Šenova. Ta stojí i za lustrem inspirovaným pivní pěnou, který bude umístěn nad barem. „Lustr bude alegorií na pivní bubliny od bílé až po ambrovou barvu,“ vysvětluje Macourek. Specialitou budou i samoobslužné pípy, technologii dodají rovněž české firmy.

Jan Brož

Vedle zmíněných pivovarů z portfolia CBA budou na čepu také speciály od Budvaru. Národní podnik ve vlastnictví českého státu vnímá firma rovněž jako nezávislý pivovar. Menu popisuje Macourek jakou českou kuchyni v britském pojetí.

Investice do první provozovny se blíží milionu liber, vznikající síť má však velké plány. Podle Macourka je reálné dostat se do pěti let celkem na deset restaurací. Puby Pivo by přitom neměly zůstat jen ostrovní záležitostí a investoři uvažují i o dalších, nejen evropských lokalitách. Macourek jmenuje New York, Sydney, Švédsko nebo severní Itálii. Na Apeninském poloostrově je krátce aktivní i CBA, byť kvůli pandemii koronaviru zatím žádný vývoz českého piva nezrealizovala.

Chřipka je horší než brexit

Tuzemské pivovary v roce 2019 vyvezly na britský trh 196 tisíc hektolitrů piva. Země si tak drží pozici šestého nejdůležitějšího exportního trhu. Působí zde všechny velké pivovary jako Pilsner Urquell, Staropramen a Budvar.

Zároveň byl však rok 2019 nejslabší za celou dekádu, což souvisí s blížícím se brexitem. Vývoz se meziročně propadl o 16 procent a dostal se pod 200 tisíc hektolitrů. To se stalo v celém desetiletí poprvé. Ze statistik Českého svazu pivovarů a sladoven je patrné, že ještě rok po referendu o vystoupení Británie z Evropské unie vývozy prudce rostly a dosáhly rekordu ve výši 257 tisíc hektolitrů. Pak však začala čísla padat.

Třeba Budvar v roce 2019 vyvezl do Británie 60 tisíc hektolitrů piva a podle ředitele národního podniku Petra Dvořáka to byly desítky tisíc hektolitrů i v roce 2020. I když režim na hranicích je zatím stále nejasný, tuzemské pivovary se navzdory přetrvávajícím nejasnostem na brexit dlouhodobě připravují. Na omezení spojená s čínskou chřipkou však mohou pohotově reagovat jen stěží. „Neustále se měnící situace kolem covidu-19 je pro nás mnohem větší komplikací, zejména kvůli tomu, že se mění doslova každým dnem,“ říká Dvořák s tím, že kvůli zavřeným hospodám se citelně propadl export tankového a sudového piva.

Británie počátkem prosince zavedla čtyřstupňový systém, který podle intenzity šíření nákazy zavádí regionální omezení. Velká většina země se v době uzávěrky tohoto vydání mezi svátky nacházela na úrovních tři a čtyři, kdy bary, hospody i restaurace musejí zůstat zavřené. Obdobný, byť jen mírně modifikovaný systém funguje i ve Walesu, Skotsku a Severním Irsku.

Země nicméně jako první v Evropě začala s očkováním, a má tak největší šanci, že se i nejrychleji vrátí k normálnímu fungování. Plán, že londýnské Pivo by mohlo začít čepovat české pivo už v únoru, tak není nereálný.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.