Babiš v opozici?

Andrej Babiš připustil, že si dokáže představit, že po volbách skončí v opozici. Na přímou otázku odpověděl: „Může to být zajímavé.“ Otevřel tak otázku po své vlastní politické budoucnosti. Pro odpověď, nakolik to myslí vážně, nebo zda jen blufuje, je třeba vrátit se ke kořenům Babišova politického angažmá. 

Babišův vstup do politiky nebyl dílem náhody. Nešlo o momentální rozhodnutí střelené od boku nebo náhle vyhecované jeho blízkými spolupracovníky v rámci Agrofertu. Odehrál se promyšleně a po jednotlivých krocích. Byl reakcí na upadající vliv v nově se formujících politických poměrech po volbách v roce 2006 a 2010. Změny ohrožovaly Babišův byznys postavený na mohutných evropských i domácích dotacích a investičních pobídkách v podobě slev na daních. Poslední kapkou očividně bylo, když tehdejší prezident Klaus vetoval novelu zákona o ochraně ovzduší, která zvyšovala podíl biosložek v palivech a kterou Babiš dlouhodobě pracně prolobbovával. 

Nákup vydavatelství Mafra představoval mezikrok pro finální vstup do politiky. Babiš postupně překračoval veškeré dosud nepřekročitelné bariéry mezi byznysem, mediální sférou a politikou. Navenek vystoupil proti korupci. Z vlastního rozhodnutí se zároveň stal člověkem, který každé ráno vstává a každý večer uléhá s bezprostředním a permanentním střetem zájmů. Babiš zvolil dráhu, z níž je návrat možný jen tehdy, pokud se politik chová normálně a nezaplétá se do vlastních sítí. Tak to snad mohlo prvních pár měsíců Babišova působení na ministerstvu financí a jeho ANO ve vládě alespoň navenek vypadat.