Dopředu plánované stažení amerických vojáků z Afghánistánu se z připravené a promyšlené akce zvrhlo ve zběsilý úprk ze země ve stylu „zachraň se, kdo můžeš“. Ve světě teď převažuje obraz USA jako země, která nechala Afghánistán napospas Tálibánu a své tamní spojence ponechala jejich osudu.
Takové vnímání situace se kromě jiných velice hodí i Číně, která hned zareagovala. Tamní státní deník Global Times, který obvykle tlumočí stanoviska vlády, napsal článek, v němž vyjmenovává chyby, jichž se Spojené státy v Afghánistánu dopustily, a označuje je za viníka porážky stávající afghánské vlády. Scény evakuace diplomatů pomocí helikoptér v momentě, kdy se bojovníci Tálibánu už procházeli prezidentským palácem, podle deníku uštědřily těžkou ránu důvěryhodnosti a spolehlivosti USA.
Afghánistán pak Global Times dávají do přímé souvislosti s Tchaj-wanem. Podle nich způsobil překotný odchod Američanů z Kábulu doslova šok mezi lidmi v Asii, včetně právě Tchajwanců. Deník upozorňuje, že situace v Afghánistánu se po odchodu vojáků radikálně změnila a záměr Američanů odejít přitom nezvrátil ani nepříznivý vývoj v zemi.
Tchajwanci se teď údajně musí ptát sami sebe, zda je nečeká podobný úděl. Státem ovládaný deník na závěr vrcholným představitelům Tchaj-wanu vzkázal, aby neměli hlavu v oblacích a nespoléhali se na pomoc USA. Pokud by totiž došlo na válku, obrana ostrova by během pár hodin zkolabovala a americká armáda by mu na pomoc nepřišla. Řešením je údajně změna kurzu a navázání vztahů s pevninskou Čínou. Pro Tchajwance to je lepší řešení než být pěšci na šachovnici USA a sklízet hořké plody války, vzkazuje deník.
Prakticky v té samé době, kdy vznikal zmíněný článek, podnikla Čína vojenské cvičení poblíž Tchaj-wanu, údajně kvůli „vměšování zahraničních sil“. Takové načasování není podle expertů náhodné. Podle Rodgera Bakera, analytika z konzultační společnosti Stratfor, se Čína těmito tahy snaží vykreslit USA jako slabého a nespolehlivého spojence. „Čína dostala možnost ovlivnit vnímání situace na Tchaj-wanu tak, že neexistuje žádná cesta k nezávislosti a Američané by opustili Tchaj-wan tak rychle, jak to udělali v Afghánistánu,“ řekl Baker televizní stanici CNBC.
Americké ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že obě situace jsou velice odlišné. „Máme trvalý zájem na míru a stabilitě na Tchaj-wanu. Považujeme to za zásadní pro bezpečnost a stabilitu indicko-tichomořské oblasti,“ uvedl mluvčí ministerstva. Na varování Číny zareagoval i tchajwanský premiér Su Čen-čchang, podle něhož nehrozí, že by se země v případě útoku sesypala tak rychle jako Afghánistán.
Tlak na Tchaj-wan není jediným strategickým nástrojem, který může Čína ve vztahu k USA použít. Podle některých expertů by mohla navázat spojenectví s Tálibánem za účelem těžby vzácných zemin, kterých je v Afghánistánu údajně až v hodnotě tří bilionů dolarů. Čína už přitom disponuje více než třetinou všech zásob na zemi.
