Amerika první? Evropa odpovídá: my první
Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se mezi evropskými technologickými lídry objevují silné výzvy k větší nezávislosti na USA. Toto téma se dostalo do popředí na konferenci Web Summit v Lisabonu, kde se klíčoví evropští představitelé shodli na potřebě nového přístupu k technologické suverenitě.
šéfredaktor
Andy Yen, generální ředitel švýcarské společnosti Proton, známé pro své šifrované VPN služby, apeloval na větší odvahu Evropy. „Je čas, aby se Evropa posílila a byla odvážnější. Když máme v USA vůdce, který prosazuje politiku ,Amerika první', měli bychom my prosazovat ,Evropa první'," prohlásil Yen pro CNBC. Jeho slova naznačují, že evropská technologická komunita si uvědomuje potřebu stát se soběstačnou a nezávislou.
Evropská unie v posledních letech přijala řadu regulačních opatření, která omezují dominanci amerických technologických gigantů, jako jsou Google, Apple nebo Meta. Mezi tato opatření patří například Zákon o digitálních trzích (DMA), který zajišťuje férovější soutěž na digitálním trhu, a GDPR, které chrání data uživatelů a zvyšuje jejich kontrolu nad osobními údaji.
Nicméně panují obavy, že by EU mohla svůj přísný přístup zmírnit kvůli obavám z odvetných opatření nové Trumpovy administrativy. Klíčovou otázkou zůstává, zda dokáže být EU důsledná a pokračovat v nastavování pravidel, která chrání evropské uživatele.
Úspěchy evropské regulace
Mitchell Baker, bývalá výkonná ředitelka Mozilla Foundation, vypíchla pozitivní dopady evropského Zákona o digitálních trzích (DMA), který se zaměřuje na omezení monopolního chování velkých technologických firem a zajištění rovnějších podmínek na digitálním trhu. Díky zavedení možnosti volby vyhledávače na telefonech s Androidem zaznamenal prohlížeč Firefox nárůst počtu uživatelů. „Tato změna jasně ukazuje, jakou moc a centralizovanou distribuci tyto společnosti mají," uvedla Baker. Evropa se díky tomuto kroku může pyšnit prvními úspěchy v oblasti regulace, které vedou k větší diverzitě a spravedlnosti na trhu.
Výzvy v oblasti umělé inteligence
Na summitu se také řešila otázka „svrchovanosti AI“ – snaha o lokalizaci klíčové infrastruktury pro umělou inteligenci přímo v Evropě. Microsoft, který úzce spolupracuje s OpenAI, se v oblasti AI stává stále dominantnějším hráčem, což vyvolává oprávněné obavy z přílišné koncentrace moci. Spolupráce s OpenAI poskytuje Microsoftu přístup k pokročilým technologiím umělé inteligence, včetně rozsáhlých jazykových modelů, které posilují jeho vliv v této oblasti a zvyšují jeho konkurenceschopnost na globálním trhu. Thomas Plantenga, CEO litevské platformy Vinted, vyzval k evropské soběstačnosti: „Musíme zajistit vlastní bezpečnost, energii a pokračovat v investicích do vzdělávání a inovací. Pokud to neuděláme, zůstaneme pozadu.“
Pokud Evropa nechce zůstat pozadu v oblasti umělé inteligence, musí aktivně podporovat vlastní výzkum a vývoj. To zahrnuje investice do klíčových oblastí, jako je robotika, autonomní systémy, energetická soběstačnost datových center a v neposlední řadě i etické aspekty umělé inteligence. Kromě finančních investic jsou důležitá i legislativní opatření, která zajistí spravedlivé podmínky pro evropské společnosti.
Nejistá budoucnost
Shelley McKinley z GitHubu uvedla, že firmy nyní připravují různé scénáře pro budoucí vývoj v závislosti na politických krocích nové americké administrativy. „V příštích měsících uvidíme, jaký postoj nově zvolený prezident Trump zaujme. Je důležité, aby se všichni – společnost, firmy i jednotlivci – připravili na různé možné scénáře," dodala McKinley.
Evropská unie mezitím připravuje zákon o umělé inteligenci, který má zavést nové požadavky na transparentnost a regulaci pro společnosti vyvíjející a používající AI. Tento zákon bude mít zásadní dopad zejména na americké technologické firmy, které jsou v oblasti umělé inteligence nejaktivnější.
Směr k technologické soběstačnosti
Otázka, kterou si Evropa musí položit, zní: je ochotná a schopná stát se soběstačnou technologickou velmocí? Pokud se Evropě podaří najít rovnováhu mezi regulací a podporou inovací, může nejen dohnat, ale i předehnat své zámořské konkurenty. Rozhodnutí, která padnou dnes, ovlivní budoucnost Evropy v příštích desetiletích – a určí, zda bude schopna obstát jako nezávislý hráč na globálním technologickém poli. Mezi klíčová rozhodnutí patří investice do výzkumu AI, podpora inovací, zajištění energetické soběstačnosti a vytváření legislativy, která bude chránit evropský trh před monopolizací.