Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Po začátku války mezi Izraelem a Hamásem ve Spojených státech masivně vzrostl počet antisemitských incidentů. O 337 procent.
Během dvou měsíců, které uplynuly od vražedného útoku ozbrojenců Hamásu na Izrael, ve Spojených státech prudce vzrostl počet rasově motivovaných násilných trestných činů.
Shodnou se na tom Anti-Defamation League (Liga proti hanobení), která sleduje především projevy antisemitismu, i Council on American-Islamic Relations (Rada pro americko-islámské vztahy), evidující případy násilí vůči Arabům a muslimům.
Liga proti hanobení uvedla, že v období od 7. října do 7. prosince zaregistrovala 2031 antisemitských incidentů. Ve stejném dvouměsíčním období v roce 2022 to přitom bylo jen 465 incidentů. Jde o 337procentní meziroční nárůst a výsledkem je nejvyšší počet podobných incidentů za jakékoli dvouměsíční období od roku 1979, kdy je ADL začala sledovat. Většinu případů – nejméně 1411 – přitom lze podle ligy „jasně spojit s válkou mezi Izraelem a Hamásem“.
„Tento děsivý vzorec antisemitských útoků neustává od 7. října, kdy začala válka mezi Izraelem a Hamásem,“ cituje agentura Reuters prohlášení Jonathana Greenblatta, generálního ředitele ADL. „Židovské komunity po celé zemi jsou zaplavovány nenávistí. Veřejní činitelé a vedoucí představitelé vysokých škol musejí přijmout jasná opatření, aby ukázali, že takové chování je nepřijatelné, a zabránili tak dalším násilnostem.“
Greenblatt se zvlášť věnoval vysokým školám, protože v rozporu s obecně vžitou představou o mírumilovnosti studentstva jsou to právě univerzitní kampusy, kde protižidovské nálady bují nejhlasitěji. To bylo 8. prosince.
Následující týden si Kongres předvolal rektorky tří špičkových univerzit, aby vysvětlily, jestli mají jejich studenti při napadání Židů – slovním i fyzickém – tichý souhlas vedení, jakousi institucionální zelenou. Claudine Gayová z Harvardovy univerzity, Liz Magillová z Pensylvánské univerzity a Sally Kornbluthová z MIT vypovídaly před zákonodárci, kteří na ně tlačili, aby přijaly opatření k odsouzení protižidovských nálad.
Výsledek byl strašidelný. Dámy se ošívaly, kličkovaly a mlžily, ale jasná odpověď z nich nevypadla. „Porušuje výzva ke genocidě Židů na MIT kodex chování nebo pravidla týkající se šikany a obtěžování?“ zněla jasná otázka.
„Je to rozhodnutí závislé na kontextu, paní poslankyně,“ odpověděla Kornbluthová. „Ano, nebo ne?“ „Vyšetřovalo by se to jako obtěžování, pokud by bylo všudypřítomné a závažné,“ řekla Kornbluthová, otevírajíc cestu názoru, že výzva ke genocidě může být také jiná než závažná.
To je názor, který by ještě přednedávnem byl považován za menšinový, zůstaneme-li kulantní. A například v Německu by vás za jistých okolností mohl dostat za mříže.
Namísto toho rektorky sborem opáčily, že spousta židovských stížností na takové výzvy ke genocidě je ve skutečnosti snahou omezit svobodu slova. Tedy jinak řečeno, že prostě antisemité vedou kampaň za to, co považují za spravedlivou věc.
Věc však má ještě jiný pikantní rozměr. Snaha pohnat rektorky k odpovědnosti za de facto podporu radikálního antisemitismu nevzešla ze všeobecného povědomí o nepřijatelnosti takového počínání. Vzešla naopak od skupiny bohatých dárců, jejichž peníze jsou univerzitám drahé.
Shodou okolností, jak to tak bývá, je mezi nimi mnoho dárců židovské krve. Několik z nich patří k velkým šajbám na Wall Street – namátkou Marc Rowan, spoluzakladatel investiční skupiny Apollo Group, či Bill Ackman, manažer hedgeového fondu Pershing Square Capital Management.
Ackman reagoval veřejně na síti X (dříve Twitter); Rowan se držel v pozadí, ale napsal kolegům sponzorům několik dopisů (jejichž znění se v některých případech na veřejnost dostalo), v nichž je vyzýval, aby svoji podporu univerzitám ukončili či omezili.
Přineslo to ovoce – částečně. Magillová během tří dnů následujících po vystoupení v Kongresu rezignovala. Ostatní drží, a s nimi i ideologie, která je do této – ještě před několika lety nepředstavitelné – pozice dostala. Jak je to možné?
Spolu s velkou částí vysokého školství se ony tři rektorky a jejich instituce staly stoupenci učení zvaného „intersekcionalita“. To (zhruba) hlásá, že relativní postavení obětí různých skupin je nejhlubší pravdou a tento rámec musí řídit náš výklad veškeré reality. Pravda, morální nároky, krása, důstojnost, význam vědy – to vše musí být podřízeno rozdělení podle toho, kolik moci vaše sociologická skupina historicky vzato má.
Celý svět a každá jeho instituce musejí být rozděleny do kategorií utlačovatelů a utlačovaných. Klíčem k odhalení mocenských struktur, které stojí v pozadí, jsou neměnné skupinové identity: pohlaví, barva kůže nebo náboženské přesvědčení.
V závislosti na těchto atributech mohou lidé z prestižních univerzit, kteří vydělávají pětinásobek průměrného amerického příjmu, figurovat v kategorii utlačovaných. Naopak uklízečka ve Walmartu může být v rámci této intersekcionální matrice ovažována – je-li bílá, křesťanka a heterosexuální – za utlačovatele.
V tomto převráceném systému je řečnický projev utlačovatele násilím. Jindy se za násilí vnímá byť jen utlačovatelovo mlčení. Ale když jste sami utlačovaní, můžete používat i fyzické násilí – a je to pořád jen „projev“. Jeho přijatelnost závisí na řečníkovi.
To umožňuje Palestincům a jejich příznivcům (utlačovaným) zaměřit se na Židy (utlačovatele) a hrozit jim fyzickou likvidací. Při takovém uvažování lze lépe pochopit, proč studenti z Harvardu, kteří během své propalestinské demonstrace obsadili tamní univerzitní halu, si od svých nadřízených nevykoledovali odsouzení (když ne něco horšího), nýbrž jídlo.
Jiná skupina harvardských studentů, kteří obklíčili a podávali si židovského studenta – to jsou hrdinové. Naopak vyděšení židovští studenti z newyorské univerzity Cooper Union, kteří se zabarikádovali v knihovně, zatímco dav bušil na dveře a chrlil na ně antisemitské skandování – z těch jsou zlosyni. Jak v reakci na pogromy lite napsal pro časopis The Atlantic Ben Sasse, rektor Florida State University: „Některé nápady jsou tak pitomé, že jim může věřit jen intelektuál.“ Pokud vám citát připadá známý, nemýlíte se: jeho autorem je George Orwell.
Elitním institucím vysokého školství dnes věří jen 36 procent Američanů; ještě před osmi lety to bylo 57 procent (viz graf). S minimální dávkou nadsázky lze říci, že jejich šéfové a Donald Trump vhánějí Ameriku a celý demokratický experiment do náruče jeden druhému.
