Americká armáda projídá zbytečně desítky miliard dolarů, které se mohou lépe utratit za něco jiného, namítá řada demokratických zákonodárců, kteří mají v obou komorách Kongresu většinu. Připomíná to slova ministrů české vlády, že je třeba v době řádění čínského viru více „investovat do lidí“, tedy dát občanům více peněz formou navýšení sociálních dávek, zvýšení důchodů a snížení daní.
V případě debaty o rozpočtu ministerstva obrany pro příští fiskální rok, který začíná 1. října, by měl Pentagon dostat 704 až 708 miliard dolarů (15,5 bilionu korun). To by znamenalo fakticky snížení rozpočtu, protože v letošním roce má armáda k dispozici 705 miliard a kvůli výraznému zadlužení vlády (Kongres schválil stimul pro ekonomiku ve výši 1,9 bilionu dolarů) se očekává růst míry inflace.
Analytik investiční banky Cowen Roman Schweizer nicméně výši rozpočtu na obranu vnímá jako pozitivní signál toho, že Joe Biden příliš nebude snižovat výdaje na armádu. Pro levicovou část demokratů to je ale stále moc peněz a žádají výraznější škrty. Naopak republikáni by Pentagonu přidali meziročně tři až pět procent. Co vypadá jako kompromis, naopak ve Washingtonu naštvalo řadu lidí, poznamenal Schweizer.
Méně peněz na nové zbraně
Ohroženy mohou být hlavně nákupy zbraní a investice do výzkumu a vývoje nových zbraní. Ve finančním roce 2021 mají generálové na tuto oblast 247 miliard dolarů, v následujícím roce se suma sníží na 227 miliard, vypočítal analytik Byron Callan z Capitol Alpha Partners, jenž se specializuje na analýzu utrácení vládních institucí a dopad na jednotlivé sektory ekonomiky.
Značná část prostředků se už nyní vydává na stávající projekty, jako jsou jaderné ponorky třídy Columbia, bombardéry B-21 nebo nákupy stíhaček F-35. Proto budou reálné investice do vývoje klesat.
Náměstkyně ministra obrany Kathleen Hicksová už naznačila, že chce zjednodušit proces pro vývoj a testování nových technologií. Naopak by se mělo upustit od starších zbraňových systémů. Republikáni varují, že tyto úvahy jsou pouze kouřovou clonou a zástěrkou pro škrty v armádě.
Méně peněz na obranu požaduje hlavně liberální think-tank Centrum pro americký pokrok. Rozpočet armády by podle něj měl klesnout na 700 miliard dolarů, měla by se zastavit výroba stíhačky F-35, snížit výdaje na stavbu nových letadlových lodí a celkově ořezat bojová síla americké armády. Část peněz by se také měla z Pentagonu přesunout na ministerstvo zahraničí, které by organizovalo podporu v zahraničí. Nyní ministerstvo obrany financuje například výcvik jednotek na Ukrajině, v Afghánistánu nebo Iráku.
Katastrofální akvizice
Šéf výboru pro armádu ve Sněmovně reprezentantů Adam Smith, progresivní demokrat ze státu Washington, požadavky republikánských kolegů odmítl. Zásadní pro něj je, za co se budou peníze v armádě utrácet. I ministerstvo obrany se musí naučit škrtat a reformovat zadávání veřejných zakázek, vysvětlil.
„Promarnili jsme ohromné množství peněz na zbraňové systémy, které buď nefungovaly vůbec, nebo nesplnily původní sliby,“ zdůraznil. Nákup nových zbraní za posledních 20 let je podle Smithe katastrofou. Zároveň tvrdí, že je nerealistické připravovat Spojené státy na ozbrojený konflikt s Čínou. Amerika by se měla více zaměřit na diplomatické řešení konfliktů.
V tomto ohledu se při volání po reformě armády připomíná snaha demokratických politiků o reformu policie po loňském zabití George Floyda policistou. Hlavním heslem bylo snížení objemu financí pro policii a přesunutí peněz na „mírumilovné“ činnosti, jako je zdravotnictví nebo školství.
Čeká se také na kroky nového ministra obrany Lloyda Austina. První Afroameričan v tomto úřadě slíbil větší důraz na principy civilní kontroly armády. Čtyřhvězdičkový generál ve výslužbě se také zavázal k tomu, že bude v ozbrojeném sboru aktivněji vystupovat proti projevům extremismu a rasismu. Podporuje i zrušení Trumpova zákazu pro službu transgenderových vojáků.
