Bývalý ministr zemědělství Jiří Milek se postupně zbavuje jablečných sadů a plánuje stavět větrné elektrárny
Při jízdě autem s Jiřím Milkem po Šumpersku je patrné, že bývalý ministr zemědělství a největší akcionář potravinářsko-zemědělské skupiny Úsovsko svůj domovský region důvěrně zná a čile se v něm angažuje. Jednou upozorní na následky nedávných povodní, které jeho firma pomáhala odklízet, jindy na rybník, který firma zbudovala a u kterého se úředníkům z odboru životního prostředí nelíbil ptačí ostrůvek, jenž nebyl v původním projektu.
Vůči „ekoteroristům“ má zastánce pěstování řepky a povinného podílu potravin v řetězcích mnoho výhrad, zároveň však obdělává značnou část pozemků ekologicky, má velké plány v solární a větrné energetice a angažuje se v projektu návratu tetřívka do krajiny. Nabourává tak časté a až příliš zjednodušené dělení českého zemědělství na roztomilé rodinné farmičky a všehoschopné agroholdingy. Skutečnost je jako v mnoha jiných případech o dost složitější.
Začněme takovým experimentem. Řeknu nějaké slovo a vy mi prosím na ně stručně zareagujte tím, co vás první napadne. Co třeba hraboši?
Na Moravě neřešený problém, v Čechách minimálně řešený. Ovšem hodně zpolitizovaný ekoteroristy.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot